-------------------------------------------------------------------------------------
Prakticky vždy má někdo lepší možnosti (výhodu několika vteřin) a nic s tím nejde udělat. Není finančně možné objíždět všechny turnaje s notebookem v ruce a v každém státě si navíc zařizovat připojení (kartu) přes net. A ne všude tě s notebookem pustí do hlediště. Ale o to nejde. Prostě když se bude hrát v Petrohradě, tak domácí sázkař, který sleduje přenos rovnou v klasické TV (ne po satelitu) nebo je přímo v hledišti, má proti tobě vždy náskok několika sekund. A tak je tomu kdekoli ve světě. Téměř vždy jsi v livebettingu znevýhodněn vůči domácím sázkařům. Ale proti několika místním sázkařům, kteří jsou přímo u zdroje a mající výhodu pár sekund, stojí na druhé straně tisícovky sázkařů u digitální TV nebo jen u livescore na netu a právě oni částečně vyvažují kurz.
A zde zmiňovaný break (lépe řečeno situace před ním) je pouze jednou z mnoha variant. Každý tenista je jenom člověk a má své dny... Jeden den např. skvěle servíruje a odehraje vynikající zápas. Druhý den nastoupí k dalšímu utkání proti mnohem slabšímu soupeři než v předchozím dni, a ty vidíš, že dnes mu nic nejde, žádná esa, špatně returnuje a naopak jeho soupeř je mu rovnocenným protihráčem. Tehdy musíš zvážit, zda hodnota kurzů během zápasu odpovídá a podle toho se rozhodnout.
Tip sem žádný nedám - prakticky všechny zápasy po US Open sázím jen přes burzu. Do Australian Open si dávám pauzu s psaním preview - přes čtvrt roku jsem nikde žádný tip nezveřejňil. Je po hlavní sezóně a turnaje v hale jsou pro mnohé tenisty nezajímavé. Jsou vyčerpaní a v lednu je čeká další maratón turnajů. Proto spousta hráčů v sobě těžko hledá potřebnou motivaci. Na turnaj přijedou, když jim to jde "samo od sebe" tak hrají - když ne, jednoduše zápas zabalí. Stačí si projít výsledky několika posledních turnajů...
-------------------------------------------------------------------------------------







Odpověď s citací